Dárky k druhým narozeninám

S počtem dárků jsme to opravdu nepřeháněli. Místo toho jsme se s rodinou dohodli na tom, že společně koupíme dražší kousky, které ale budou mít smysl a budou holkám dělat radost ještě dlouho.

Chcete vědět, co holky dostaly? Čtěte dál..


Hlavní dárky byly dva, oba od stejného výrobce. Houpací prkno a „duhovka“.


Houpací prkno už jsem měla v hledáčku dlouho, pár měsíců určitě. Na festivalu Mini (odkaz) jsem se shodou náhod těsně před narozeninami holčiček seznámila s Gábinou (autorka houpacího prkna), která kromě houpacího prkna vystavovala i prototyp „Duhovky“. Prolézačkohoupačky, která mě uchvátila ještě víc než houpací prkno a Jantarkám se líbila tak, že by z ní dobrovolně neslezly. Na místě jsme se domluvily, že obojí budeme chtít. Duhovka byla ve fázi prototypu květen 2016), ale Gábina souhlasila, že nám ji vyrobí.

Od té chvíle, co si holčičky dárky vybalily, se nestalo, že by si jich za celý den vůbec nevšimly. Jsou v permanenci. A dokázaly vymyslet neskutečné množství „způsobů použití“.
Na houpacím prkně se houpou hned několika směry, umí si ho samy otočit a vyrobit si z něj klouzačku nebo terénní překážku pro jízdu s kočárkem. Zvládnou ho přejít i z té houpací strany. Je to rozjezdová dráha pro autíčka, houpačka pro plyšáky, odpočinková plocha a abych byla upřímná, tak i zdroj občasných nesvárů. Jednou z něj bylo i malířské plátno (bohužel). No a já se na něm občas u počítače houpám taky.

Líbí se mi na něm, že dětem naprosto nechává prostor pro jejich fantazii. Nic jsem je nemusela učit, na všechno si přišly samy a já bych popravdě tolik možností nevymyslela. V rámci panelákového bytu nemají děti moc „sportovních“ možností a v tomhle je houpací prkno absolutně špičková záležitost. Holčičky šly motoricky skokově dopředu, ten rozdíl jsem fakt pozorovala v rámci dnů, ne týdnů. Zlepšil se jim balanc, zrychlily, začaly si v pohybu všeobecně víc věřit (což je možná trochu na škodu, protože sem tam si věří příliš – třeba když scházejí schody po čtyřech hlavou dolů). 
Trochu jsem se bála, jestli o něj nebudeme zakopávat a nebudu časem nadávat, že se motá na každém kroku a neskončí proto někde zašoupnuté (pod gauč by se krásně vešlo). Ale ono se stalo součástí domácnosti a nic takového nezažívám. Pořád se samo přesouvá a hlavně je věčně obsazené.
No a „duhovka“ je vysloveně obýváková prolézačka. Otočená jako most slouží k přelézání, klouzání a nově i přecházení a skákání na gauč (tolik k tomu nárůstu pohybové sebedůvěry). Když se otočí jak lodička, tak je z ní houpačka, na kterou se bez problémů vejdou dvě děti. A houpat se na ní dá opravdu vydatně. A zase úplně jinak než na houpacím prkně. Ještě čekám, kdy přijdou na to, že se dá i podlézat. Používáme ji také jako židličku. Návštěvy si ji často najdou právě k sednutí, protože se domnívají, že jde o nějakou designovou záležitost a pravý účel objevují po tom, co je holky ze sedátka vyhodí. Jenom bych si přála, aby šla duhovka nějak snadno demontovat a mohla stejně jako houpací prkno cestovat s námi.

U obojího se mě lidi (no, hlavně babičky) ptají, jestli se nebojím, že si děti skřípnou prsty, nožičku atd. Jasně, že se to stane. Víc se ale bojím třeba obyčejných dveří..prstíky strčené v pantech, zatímco druhá se z opačné strany vzteká že „to nejde zavřít“..to je jiná liga, přátelé, tam se prsty lámou..a je to na nás, abychom ohlídali a vysvětlili. 
Houpací prkno vyjde na 2.200 Kč.

Duhovku jsem si přála v přírodní barvě. Originálně se jmenuje Rainbow houpačka a jak název napovídá, je duhový. Vyjde na 2.600 Kč.

Foto ze stránek výrobce

Stránky výrobce jsou TADY.

A více než tisíc slov řekne záznam:

Batůžky



U babičky holčičky dostaly své první batůžky. Ty babička kupovala bez jakéhokoli mého přispění a jsou naprosto bezvadné. Velikost je pro dvouleté až tříleté děti ideální, popruhy jsou dostatečně dlouhé a pohodlné, doplněné zapínací přezkou, která slouží jako bederní pás a batůžky tak dětem nepadají. Vevnitř je tabulka pro vyplnění jména dítěte a kontaktu, kdyby se vám případně drobek zatoulal. Na čelní straně je madlo, za které jde děti v případě nouze odchytit. Také je batůžek vybavený poutkem pro připnutí vodítka, ale to se mi teda příčí (však mám děti a ne psy).

Kde je babi kupovala netuším, každopádně jde o značku Little Life.

Dřevěná stavebnice Simona



Opět dárek od babičky, stavebnice obsahuje jenom velikou spoustu plochých dřevěných kvádříků, ze kterých jde stavět leccos. Dětská fantazie může běžet na plné obrátky a nevadí, když se pár kousků poztrácí. Za její velikou výhodu považuji to, že baví i mě a ostatní dospěláky. A taky to, že kvádříky nejsou tak bolestivé při našlápnutí jako jiné kostičky 🙂

Vyrábí Woody (odkaz), což je česká firma, ovšem jestli jsou hračky vyráběné v ČR jsem nikde nenašla.

Knížky (leporela) s okýnky

Poprvé jsem na podobnou knížku narazila u jedné mé klientky, kdy si s ní hrál její dvouletý syn a mě fascinovalo, jak opatrně otevírá jednotlivá okénka a jak důvěrně knížku zná a jak ho i přes to stále evidentně baví. Tak jsem hned cestou domů zastavila v knihkupectví a jednu pořídila holkám k narozeninám. Nemohla jsem se rozhodnout jakou, protože se mi jich líbila velká spousta. Vyhrála nakonec středověká tématika, která je nám blízko. Zapamatovala jsem si, že nakladatelství má v téhle edici více knížek a že pokud se mě bude někdo ptát na vhodný dárek, řeknu, ať koupí další z knížek. A tak jsme přišli i k té o zahradě.

Tady je kratičké video, jak si holky s knížkou vyhrají a jak (k mému překvapení) dokáží jemně manipulovat se stránkami. Ta okýnka a výřezy v téhle edici tedy docela v pohodě vydrží i nějaké to neopatrné zavření.

Knížky jsou z nakladatelství Svojtka&Co. (TADY)

Jestli hledáte inspiraci ohledně literatury pro nejmenší, vřele doporučuji recenzní blog Knihy dětem (odkaz). U Lucie najdete snad každou knížku, která byla vydaná a za něco stojí.

K tomu všemu dostaly ještě nějaké šatičky a oblečky, což jsou dárky, které jako správné dcery své matky oceňují čím dál víc. Akorát na tom teda není nic zajímavého.

Máte některé z hraček doma? Milujete je stejně jako my?

*Jantar*

Jestli se vám článek líbil, sdílejte ho dál! Budeme rádi!
Jantar Dandova
Maminka dvojčat, co se učí za pochodu a ráda se o ten proces dělí s ostatními. Snaží se o ekologický přístup k okolí, zdravý životní styl a celkově návrat k přírodě. Sem tam něco tvoří. Někdy se jí to daří, někdy ne. Na začátku roku 2015 založila blog Back on Trees a o svých pokusech píše veřejně. Pracuje jako lektorka nošení dětí a látková poradkyně, má vzdělání v oblasti psychomotorického vývoje kojenců.
Komentáře
  1. Elli napsal:

    Mame prkno a frčí denně.. Prstiky si Helenka skripla jen prvni den a od te doby dava pozor. A Svojtka knizky milujeme, uz jich mame peknou zasobu 🙂 kazdopadne super vyber! Batuzky mame Boll a taky spokojenost! 🙂

  2. VeraTom napsal:

    Tak u nas darky byly dost podobne. Akorat misto prkna bylo balancni kolo, ze ktereho odmitala dcera slezt 🙂

  3. Sufik napsal:

    Dvojcata dostala prkno ke 3 narozeninam a taky je v permanenci. I kdyz po par mesicich uz mene. A obcas o nej i zakopnu. Budu mu muset najit i nejake odkladaci misto. Druha houpacka taky vypada super.

  4. Unknown napsal:

    Báječné holčičky 🙂

  5. Lucie napsal:

    Dobry den Jantar,
    moc rada sleduji Vás blog a nacházím v něm mnoho zajímavé inspirace.
    Zvažuji koupit prkno nebo houpacku pro dceru. Obě vypadají úžasné a je pro mě těžké se rozhodnout kterou??? Která Vám a Vašim holcickam připadá lepší? Houpačka nebo prkno?
    Předem moc děkuji za odpověď.

    • Jantar Dandová napsal:

      Předně moc děkuji za chválu! Opravdu si toho vážím a e to nejlepší odměna. S houpacím prknem a Spectrou je to opravdu těžká otázka. Ono se to střídá. Někdy frčí jedno, jindy druhé. Záleží dost na tom, co od nich čekáte. Prkno je zajímavější z motorického hlediska (rovnováha atd.). Houpačka mi připadá víc jako „hračka“. Na druhou stranu je i prkno hodně zábavné, když se z něj udělá třeba klouzačka dolů z gauče. Spectra je zase poslední dobou oblíbená jako „tunel“ pro vláčkové koleje, pod kterým holky při hře prolézají. Když jsem teď měla obojí na venkovní akci pro děti, tak jsem pozorovala, co s nimi děti dělají a fakt to bylo vyvážené. Prkno hodně bavilo starší děti. To ale přikládám tomu, že rychleji objevily celý potenciál. Batolatům bylo bližší jednoduché houpaní na Spectře. Jo a taky s prknem si vyhrajeme i my, dospělí, kdežto Spectru používáme jenom jako sedátko či schůdky, když chceme někam dosáhnout 😀

  6. Lucie napsal:

    Moc Vám děkuji za odpověď. Moc jste mi pomohla při mem rozhodování.
    Přeji krásné letní dny.
    S pozdravem Lucie

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Vítejte a bavte se!
    Smějte se, inspirujte se, pojďte si povídat v komentářích, chlubit se svými výrobky na Facebooku, žijte s námi a určitě nám dejte vědět, jak se vám tady líbí!
  • Co se děje u nás doma?
    Something is wrong. Response takes too long or there is JS error. Press Ctrl+Shift+J or Cmd+Shift+J on a Mac.
  • Vaše nejoblíbenější příspěvky
  • Co nám píší čtenáři?
  • Celá naše historie
    • 2017 (11)
    • 2016 (27)
    • 2015 (102)
  • Kde nás můžete vidět?
    300x250.jpg