Čekání..

Vím, že spousta z vás čeká na další příspěvek. Někdo možná má ještě trpělivost a sem tam na stránky nakoukne, jestli náhodou..díky vám, nepolevujte, začnu to sem záhy sypat! Prodleva je delší, než jsem si sama představovala..nejdřív jsem si chtěla dopřát jen měsíc klidu (no, chtěla..ono to moc jinak nešlo).

Čekáme totiž Přemka!


Tedy aspoň to tvrdil pan doktor minulý týden (to pohlaví, do jména nám nekecal). Stále ještě se může stát, že se vyloupne Libuška, jedno zahlédnutí pindíka mě nepřesvědčilo. 
Zjistila jsem, že první trimestr s batolaty na krku je úplně jiná liga! Těhotenství s dvojčaty a hodinové dojíždění do Prahy za obživou byla proti tomu brnkačka. Chlapec mi v kombinaci s holčičkami, které se rozhodly, že nebudou už přes den spát (noční spací interval to bohužel nijak neovlivnilo, spát se chodí klasicky kolem desáté), dává vcelku zabrat..každé ráno vstávám a těším se a jsem přesvědčená, že dneska, DNESKA večer už něco vyplodím a sepíšu..během dne se na mě postupně sypou každodenní starosti běžného typu (počůrané cokoli, co počůrat lze, pomalované cokoli, co pomalovat lze, děti odmítající hnout se z místa..dosaďte si běžné batolecí hrátky) a kolotoč různých méně vážných a závažnějších zdravotních potíží jednotlivých členů rodiny mě nevyjímaje (ovšem ty tady nebudu rozebírat). Takže večer už se netěším, jak si sednu k počítači, ale je z toho naprosto nereálná věc a já padám do peřin často první z celé rodiny (svatořečen buď můj muž, který většinou uvede byt do provozuschopného stavu než padne sám).
Zkusila jsem i jiný systém – přivstat si a psát (nebo upravovat fotky, videa, ..) ráno, než děti vstanou. Od toho jsem upustila záhy, protože mají RADAR a jsou do pěti minut od zapnutí počítače vzhůru. To klidně i ve čtyři ráno. A stojí vedle pracovního stolu, tahají mě za nohu a říkají: „Maminko, nepracuj, s tebou..“ 
Stejná věta zaznívá pochopitelně i kdykoli přes den, když se pokusím odplížit k počítači. Párkrát se mi to tedy povedlo, ale za jakou cenu! Jak trefně poznamenala moje maminka: „Holčičky, vy nezlobíte, vy jste prostě jen hrozně intenzivní..“
Vkládala jsem další naděje do klasické poučky, že únava, nevolnosti a podobné legrace přejdou jako mávnutím kouzelného proutku někdy na přelomu toho 16 týdne. Tak asi v jiném vesmíru..únava zůstala a drží se jako klíště a k tomu se přidávají bolesti kříže, kyčlí (jak to, že UŽ??) a já nejsem schopná překonat desátou hodinu.
Snad pomůže vybudování pracovny spojené s hernou. Na to se teď chystáme. Bude tam prostor na šití a nebudu muset uklízet stroj a rozpracované šití, bude tam ergonomický prostor na psaní, spousta poliček, kde snadno najdu všechno, co budu potřebovat a bude to mít logiku a systém (!konečně!). Spodní patra budou holčiček. Budou tam mít hrací koutek s vlastní tvořivou dílničkou a vůbec takové ty „špinavé hračky“, které bych v obýváku radši neviděla. Třeba kynetický písek, fixky, vodovky.. Těším se, že se nám rozšíří prostory a možnosti.
Každopádně v procesu je spousta článků. K některým jsou už i zpracovaná videa nebo fotonávody, někde i částečně text, některé jsou jen v hlavě, ale věřím, že se mi bude dařit všechno postupně dokončovat. Ráda bych si teď ještě chvíli psala „do šuplíku“, abych měla něco v zásobě pro případné další výpadky energie na mé straně a vy jste nemuseli na články čekat a já nemusela vyplňovat mezery nějakou podobnou vatou jako je tohle 😀 
Mám přislíbenou sobotu úplně pro sebe a já mám v plánu ji celou věnovat vám 🙂 Tak snad mi do cesty neskočí nějaká překážka, už bych snad začala být i pověrčivá!
Díky, holčičky, že jste mě dneska nechaly tohle napsat! (Teď se jdu podívat, kde skončila mouka a voda, které dostaly na zabavení..při troše štěstí jim vydrželo válení těsta, které to mělo být původně)
*Jantar*
Jestli se vám článek líbil, sdílejte ho dál! Budeme rádi!
Jantar Dandova
Maminka dvojčat, co se učí za pochodu a ráda se o ten proces dělí s ostatními. Snaží se o ekologický přístup k okolí, zdravý životní styl a celkově návrat k přírodě. Sem tam něco tvoří. Někdy se jí to daří, někdy ne. Na začátku roku 2015 založila blog Back on Trees a o svých pokusech píše veřejně. Pracuje jako lektorka nošení dětí a látková poradkyně, má vzdělání v oblasti psychomotorického vývoje kojenců.
Komentáře
  1. Unknown napsal:

    Dobrý den, klobouk dolů před Vámi. Ať Vám to dobře dopadne!!! Chci se zeptat, mám taky dvě holčičky. Když jste těhotná, můžete je ještě nosit?
    Děkuji.
    Hezký den
    Ivana

  2. Jantar Dandová napsal:

    Ha 🙂 Odpověď je jednoduchá – ono to často ani jinak nejde 🙂 Takže ano, nosím je..Nejčastěji jednu na břiše (ještě se mi to vepředu tolik neboulí, aby mi to vadilo) a druhou na koni.. Neujdou takovou dálku, kočár s nimi váží 50 kilo..takhle je to "jen" 30 😀 ale nic nepřeháním a intenzivně využívám možností místní sporadické městské hromadné dopravy..

  3. Helunka napsal:

    Jú. Těším se na Přemka. Hodně síly!

  4. Hádej Matildo napsal:

    Gratulace veliká! 🙂 Přemek je pracovní jméno nebo konečné? 😀

  5. Jantar Dandová napsal:

    Jestli to nebude ta Libuše, tak je to finální 🙂

  6. Zuzana napsal:

    To je krasna zprava,moc gratuluji a tesim se na dalsi prispevky 🙂

  7. Jeeee, Pavlo obrovsky ti gratulujeme, je to nadhera a mas muj hluboky obdiv. Nasim dvojcatum uz bude 8 mesicu a je to radost i mazec zaroven, to ale tobe nemusim dlouze popisovat, holcicce ted rostou zoubky, tak je o jednu nervni a unavenou matku na svete vic. Drzim ti palce, at jste vsichni zdravi a plni se vsechny tve plany, tesim se na dalsi prispevky, paaa Kaca z Pardubic

  8. Jeeee, Pavlo obrovsky ti gratulujeme, je to nadhera a mas muj hluboky obdiv. Nasim dvojcatum uz bude 8 mesicu a je to radost i mazec zaroven, to ale tobe nemusim dlouze popisovat, holcicce ted rostou zoubky, tak je o jednu nervni a unavenou matku na svete vic. Drzim ti palce, at jste vsichni zdravi a plni se vsechny tve plany, tesim se na dalsi prispevky, paaa Kaca z Pardubic

  9. Věra Váňová napsal:

    Já to měla opačně. Na krku batole Vašíka a těhotenství s dvojčaty. Navím, jaký budete mít věkový rozdíl, my 21 měsíců a byl to mazec. Teď je Vašíkovi měsíců 32 a už si říkám, že teď by to byla pohoda. Přeji hodně sil a trpělivosti. A hodně zdraví:-)

  10. Jantar Dandová napsal:

    Musela jsem si to napsat po měsících a k tomu čísla (těhotenská demence, sčítání nad deset je na hranici mých možností) 😀 Bude jim 31 měsíců 🙂 tak jsem ráda, že by to už bylo v pohodě..teď jsou chvíle, kdy si říkám, jestli jsem se náhodou nezbláznila 😀 😀

  11. Lucia Zimenová napsal:

    Tento komentář byl odstraněn autorem.

  12. Anonymní napsal:

    Krásná zpráva, jupí, moc blahopřeju a přeji hodně síly a moc se těším na další psaní, rady, návody.
    Krásné dny.
    Bohunka

  13. Jantar Dandová napsal:

    Moc děkujeme za gratulaci!

  14. Jantar Dandová napsal:

    Ahoj, to jsem ráda, že jste všichni v pořádku a spokojení (i když s malým bolením).. jo, období kolem osmi měsíců bylo docela krušné..ale ono to svým způsobem krušné nepřestalo být nikdy 😀

    děkujeme moc za přání a přejeme nazpátek, ať ji ty zuby netrápí dlouho 🙂 PS: často si vzpomenu na ty výborné čokoládové lanýže u vás 🙂

  15. Jantar Dandová napsal:

    Moc děkujeme 🙂

  16. Jantar Dandová napsal:

    Děkuji, to je opravdu trefné přání! 🙂

  17. Jantar Dandová napsal:

    A s tím dalším psaním se vynasnažím! 🙂

  18. Anonymní napsal:

    Také moc gratuluji a přeji hodně sil! Moc obdivuji Vaše rozhodnutí pořídit si k holčičkám další miminko – mým klukům je rok a zatím tvrdím, že další děti nebudou 😀
    Romana

  19. Jantar Dandová napsal:

    Ono je hrozně těžké odolat, když ty děti odrostou a člověk vídá každý týden nádherná voňavá miminka 🙂

  20. Anonymní napsal:

    Moc Vám gratuluju a přeju hodně sil! Pro mě jsou zatím ta cizí miminka připomínkou toho, že doma je teď určitě nechci 😀 Ale jednou se to jistě zlomí a pak si tu budu ráda dodávat odvahy, že to zvládnout jde 🙂 Míša

  21. Jantar Dandová napsal:

    Milá Míšo, ani já jsem nikdy neměla k maličkým dětem extra vřelý vztah a první mimino, co jsem držela v ruce bylo moje vlastní..no a hele 😀 😀

  22. Moc gratuluji k Přemkovi 🙂
    Moc dobře vím jaká je to fuška s rodinou. Mám tři dcery a teď čekáme dvojčátka 🙂 ještě štěstí ,že už jsou moje holky dost velké. Moc dobře si pamatuji co to bylo mít mimčo a batole zároveň:) Jenže v té době jsem o nošení v šátku nevěděla a tak jsem na jednom kočáru tahala mimino,batole,nákup a za ruku 4letou neposedu.Teď si začnu shánět šátek na dvojčátka a učit se úvazy abych nebyla zas úplně mimo jako před lety. Můžete mi doporučit nejvhodnější (a cenově přijatelný) šátek?? děkuji 🙂

  23. Jantar Dandová napsal:

    Děkujeme za gratulaci a gratulujeme zpět ke dvojitému očekávání 🙂 Nejdéle do měsíce bude článek o tom, jak vybrat šátek pro dvojčátka..dostávám ten dotaz velmi často a odpovídám na něj v podstatě pořád to stejné, tak to sepíšu 🙂

  24. Andrejocka napsal:

    Ani neviem preco som sa tak potesila, kedze Vas nepoznam 🙂 Asi preto, ze tiez mam male dievcence dvojicky (tie ma dostali na vasu stranku) a jedneho 'Premka' (sice sa tak nevola a ma uz 6 rokov) doma. Drzim vam palce, po dvojickach bude maly krpcek uplna malina 🙂 To je fakt bomba sprava 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Vítejte a bavte se!
    Smějte se, inspirujte se, pojďte si povídat v komentářích, chlubit se svými výrobky na Facebooku, žijte s námi a určitě nám dejte vědět, jak se vám tady líbí!
  • Co se děje u nás doma?
    Something is wrong.
    Instagram token error.
  • Vaše nejoblíbenější příspěvky
  • Co nám píší čtenáři?
  • Celá naše historie
    • 2018 (1)
    • 2017 (13)
    • 2016 (27)
    • 2015 (102)
  • Kde nás můžete vidět?
    300x250.jpg