Co čekat, když čekáte dvojčata? Díl 1: Těhotenství

Velmi dobře si pamatuji velkou spoustu otázek, které jsem před narozením dětí měla. Snažila jsem se na ně hledat odpovědi kde se dalo. Kromě náhodných diskusních témat se mi moc nedařilo. Dneska na některé z těch otázek znám odpověď. Takže jsem se rozhodla napsat seriál článků na téma – Co čekat, když čekáte dvojčata? 

Od chvíle, kdy jsem uviděla dvě čárky na testu, si připadám jako bych nasedla na tobogán. Frčím a nejde to zastavit. A to jsem ani náhodou netušila, že ty dvě čárky jsou tam za dvě miminka. Každý den jsou přede mnou nové situace, obavy, potíže, ale hlavně radosti. Pravda je, že v těhotenství byly chvíle, kdy jsem se nemohla dočkat, až je uvidím a připadalo mi, že to celé vůbec neutíká. Někdy jsem zase panikařila, že potřebuji aspoň dva roky, abych se zvládla připravit a že to přece nemůže být už jen taková chvilka. Dneska mi zase občas připadá, že ten den nemá konce a těším se, až usnou. A naopak jsou chvíle, které bych nejradši zakonzervovala a dala si je pěkně někam do spižírny, abych z nich mohla chodit mlsat. 



Těhotenství

Vaše těhotenství nebude probíhat jako těhotenství ostatních žen. S tím se musíte smířit. Neznamená to ovšem, že bude „těžší“. Bude prostě jiné.

Budete o mnoho více sledované. Vaše těhotenství je automaticky považované za rizikové a vy budete pravděpodobně pobízeny, abyste zůstaly doma. Taková je praxe v ČR. Ve mnoha jiných zemích se rozdíly nedělají. Mám jen jednu radu, věřte sobě a svým pocitům. Pokud se cítíte na to, abyste zůstaly doma a bude to pro vás a vaše miminka znamenat větší klid, udělejte to. Pokud jste z mého těsta, tak byste doma vyskočily z kůže. Tak dál pracujte. Ani já jsem to „nedotáhla“ do oficiálního začátku mateřské, ale byla jsem doma o tři týdny dříve. Každodenní hodinové dojíždění do práce bylo v tak pokročilém těhotenství naprosto vyloučené.

Čekáte-li jednovaječná dvojčátka, tak budete chodit častěji na ultrazvukové vyšetření. Budou u vás sledovat takzvaný Twin to twin transfusion syndrome (TTTS). To laicky řečeno znamená, že se kontroluje, jestli mají obě dvě děti dostatek krve a jestli proudí tudy, kudy má. Jakkoli člověk může být proti ultrazvukovým vyšetřením, tohle považuji za důležité, protože může opravdu zachránit život vašich dětí.

Zhruba od 25. týdne těhotenství jsem při každé kontrole v poradně slýchávala, jestli mám sbalenou tašku do porodnice a jestli opravdu už nechci zůstat doma. Odpovídala jsem, že nemám a nechci a že budu rodit nejdříve v 36. týdnu. Dokonce jsem se vsadila s porodní asistentkou z naší porodnice. Vyhrála jsem. Ale tyhle otázky mi na klidu určitě nepřidávaly. Nicméně je dostáváme proto, že se dvojčátky se opravdu může vyskytnout mnoho komplikací a není radno cokoli zanedbat. Kdykoli jsem se necítila dobře, volala jsem své lékařce. V průběhu času jsme se dostali i do obtížné životní situace a já byla chvíli hospitalizovaná. Psychika dělá divy. Jak jsem se těm dětičkám omlouvala, že jsem jim způsobila nějaké nervy.

Myslím, že jsem si jinak těhotenství opravdu užívala. Z avizovaných komplikací žádná nepřišla. Jediné, co bylo opravdu překvapivé, byla velikost břicha. Když jsem měla pár týdnů do porodu, tak si na mě i ukazovali lidé na veřejnosti. Nedivím se, zezadu jsem vypadala normálně (hubená holka) a zepředu se zdálo, jako by mi někdo nacpal pod tričko obří medicinbal. Jenže ten se viditelně hýbal. Holky byly akční a břicho se mi boulilo tak, že to bylo vidět i z dálky. Tím chci říct, že budete budit pozornost. A také se budete muset naučit daleko dřív vyrovnávat s některými problémy, které s sebou nese to, že si nevidíte na špičky nohou. Jednoho krásného dne jsem si třeba vykračovala do města ve svých chlupatých bačkůrkách. Všeobecně zjistíte, že obouvání může být i výzva. Naučíte se nazout si boty aniž byste se předklonily. To se bude hodit v důchodu.

Také se o vás bude více mluvit než o dalších těhotných z vašeho okolí. Zvykněte si na otázku: „A máte je přirozeně?“ Tu vám dá každý a jak to tak vypadá, bude mě provázet už celým životem. Zajímá to prostě každého. Ani naprosto cizí lidé se nebudou ostýchat a budou se ptát na tak moc intimní část vašeho partnerského soužití. Doporučuji si předem přichystat odpověď. Podle chuti jsem vybírala mezi těmito: „Jak velké detaily ohledně početí našich dětí chcete znát?“ a „Já nejsem neplodná, jsem superplodná“.

Nejen otázka na početí dětí si zaslouží předem připravenou odpověď. Málokdo totiž přijde s něčím originálním a vy díky tomu můžete zapnout v některých chvílích autopilota. Zde je nabídka odpovědí. Vždy jedna, po které následuje další otázka a pak jedna, po které konverzace končí odchodem druhé strany.

„A co to bude?“
A: řeknete pravdu
B: „Doufám, že děti..“

„A máte je v rodině?“
A: řeknete pravdu a trpělivě čekáte na další otázku
B: „Ne, to se přenáší dotykem“ (kdyby se druhá strana nechystala k odchodu, uděláte výpad jejich směrem a utečou)

„A bude to páreček?“
A: řeknete pravdu a usilovně se tváříte mile
B: „Možná klobáska..“

„Kdy to čekáte?“
A: řeknete pravdu
B: „Uff, uff..asi teď!!!“

„Kolik jsi přibrala?“
A: pravda (nebo mírně upravená pravda)
B: „17,5% původní váhy“

„Můžu si šáhnout?“
A: Anoo..
B: „A můžu si pak šáhnout já?“

„Tak to aspoň máte najednou, ne?“
A: pravda
B: „Naštěstí ne, chceme sedm dětí..“

„Jak to zvládáš?“
A: Dobrý..
B: „No..“ a začněte..nevolnosti včetně detailů (tam odpadne většina), únava, křečové žíly, velikost čípku, otékání končetin, bolesti zad, náladičky…takhle daleko se dostanou jen hypochondři, kteří si psali poznámky.

Určitě uslyšíte i spoustu zajímavých komentářů. Nezapomenu tenhle: „Dvojčata? No to já bych nemohla..“ ???? Jak nemohla????

U oběda také potěší: „No jo, ty jíš vlastně za tři..“

Je to jedinečný zážitek, provázený radostí, obavami, očekáváním. Jestli máte aspoň trochu chuť, tak si piště deníček. Docela se mi to dařilo a už jsem si ho četla. Nečekala bych, kolik věcí bych po pár měsících úplně zapomněla.

O tom, co přijde na konci, zase příště.

*Jantar*

PS: V těhotenství se také řeší výbavička, takže pro ty z vás, které čekaly tohle mám dobrou zprávu. O výbavičce byl úplně první a opravdu dlouhý článek.

A budu moc ráda za vaše komentáře a zkušenosti.

Jestli se vám článek líbil, sdílejte ho dál! Budeme rádi!
Jantar Dandova
Maminka dvojčat, co se učí za pochodu a ráda se o ten proces dělí s ostatními. Snaží se o ekologický přístup k okolí, zdravý životní styl a celkově návrat k přírodě. Sem tam něco tvoří. Někdy se jí to daří, někdy ne. Na začátku roku 2015 založila blog Back on Trees a o svých pokusech píše veřejně. Pracuje jako lektorka nošení dětí a látková poradkyně, má vzdělání v oblasti psychomotorického vývoje kojenců.
Komentáře
  1. Zuzana napsal:

    Líbí se mi tvoje odpovědi typu B:-) Na druhou stranu jsou to běžná konverzační témata o radostné události, raději jsem se bavila o očekávaných dětech než o počasí, tam se totiž moc nechytám (podle některých lidí je vlastně stále špatné a nebaví mě přesvědčovat je o tom, že si to nemyslím). Ať ti holky ve zdraví rostou i nadále!

  2. bien napsal:

    Super clanek. A strasne moc se tesim na pokracovani, mam ted mesic stare holcicky a trosku se v tom placam, tak si rada prectu, jak to funguje jinde..
    Jinak kvuli Vam, Jantar, velmi lituji, ze nejsem z Prahy – vyuzila bych Vas hned na nekolik zpusobu – latkovou poradkyni, poradu se satkovanim a ruznymi uvazy… Holt my moravaci takove kvalitni zdroje jako Praha nemame 🙂

  3. Sufik napsal:

    Hezký článek. Ovšem zapomněla jsi ještě na variantu, že jsi na ultrazvuku a řeknou ti, že čekáš jedno. Ve 12 týdnu jdeš na další a ozve se: Hmmm, ono je nějaké větší, aha, oni jsou tam dvě 🙂 a to byl teprve ten správný šok. Nikdy mě nenapadlo, že budu mít dvojčata. A vlastně ani doteď tomu nevěřím.
    A ještě jedna moje oblíbená hláška: tohle byla naše nejdražší dovolená (když jsme si je tam pořídili….)

  4. Jantar Dandová napsal:

    26. a 27. září budu v Brně 🙂 kdyžtak se ozvěte, můžeme se domluvit..

  5. Jantar Dandová napsal:

    My jsme se to také dozvěděli až ve 12 týdnu a předtím jsme si mysleli, že bude jedno miminko. Pak dost dlouho, že to budou kluci. A taky jsme si je přivezli z dovolené 😀 Kdybych tě nepotkala osobně, tak si myslím, že si píšu sama se sebou 😀

  6. Anonymní napsal:

    Ty jo, paráda. Jsem taky maminka dvojčat, dvojvaječných holčiček a taky si ty parádní otázky moc užívám. Nejvíc mě mrzí hlášky typu "dvojčata? to bych nechtěla ani zadarmo", to je mi vždycky líto, protože já si svoje dvojčata strašně užívám a je skvělé, je mít. Ale někdy mě ty otázky i pobaví, třeba "a která z nich je ten kluk?" – asi když se narodí dvě děti, tak jedno musí být nutně holka, druhé kluk, aspoň povahou. Nebo "to jsou dvojčata? Ale néé, to není možný, vždyť nejsou vůbec stejné?" – no nejsou, jsou dvouvaječné, ale někteří lidé to prostě nejsou schopní pochopit. Ale jako top otázka, to jsem někde četla, mně se to tedy nestalo, je "dvojčata? a jsou jednobuněční? Ano milá paní, jsou to prvoci." Tomu se musím vždycky smát :-).

  7. Anonymní napsal:

    Já měla za celé těhotenství 5 ultrazvuku a to je, co se týče vyšetření vše ��

  8. H. napsal:

    Ještě jedna dobrá otázka: "Jo aha, to jsou dvojčata? Nejsou si podobní, takže to jsou dvojvaječná?" "Ano, jsou, když je to holka a kluk."

  9. Jantar Dandová napsal:

    U dvojvaječných není tolik utz, my chodily každých 14 dní od 20 týdne těhotenství.

  10. Jantar Dandová napsal:

    Kamarádka má taky holku a kluka a dostává otázku "Jak je od sebe poznáte?" "Genitálie většinou pomohou.."

  11. Andrejocka napsal:

    Ja odpadnem, vsetky otazky do jednej dostavam pravidelne. Ale ja zatial odpovedam typom A.

  12. Anonymní napsal:

    Krááásnééé <3 krásný nadhled, super pocit, že nejsem první a hlavně skvělé rady, co pořád odpovídat 🙂 Martina

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Vítejte a bavte se!
    Smějte se, inspirujte se, pojďte si povídat v komentářích, chlubit se svými výrobky na Facebooku, žijte s námi a určitě nám dejte vědět, jak se vám tady líbí!
  • Co se děje u nás doma?
    Something is wrong.
    Instagram token error.
  • Vaše nejoblíbenější příspěvky
  • Co nám píší čtenáři?
  • Celá naše historie
    • 2018 (1)
    • 2017 (13)
    • 2016 (27)
    • 2015 (102)
  • Kde nás můžete vidět?
    300x250.jpg